/

Pravidla citování

Jak citovat

Pamatujete si tři O proti plagiátorství? To je základ pro všechno citování.

Tři O proti plagiátorství

  1. Odlišit převzaté myšlenky od vlastních
  2. Odkázat na původní zdroj
  3. Označit původní zdroj tak, aby se dal dohledat

Je spousta způsobů, jak na zdroj odkázat. Nazýváme je citační styly. To jsou pravidla, která říkají, jaké údaje a v jakém pořadí máme zapsat, jak se formátují a jak se používá interpunkce. Důležité je vybrat si jeden citační styl a v celé práci používat stejný.

Zdrojem informací nemusí být jen text, ale i ústní sdělení, tedy rozhovor, video, obrázek, graf, tabulka… To všechno musíme označit jako citaci.

Každý obor, a dokonce každá škola mají svá pravidla, jak citovat. Ta si určitě najděte, než se do psaní pustíte. Vedoucí práce vám dokonce může říct, v jakém stylu citace preferuje. Pokud ne, je to na vás. V České republice se nejčastěji používá citační styl ČSN ISO 690. Když nevíte, jděte do „šestsetdevadesátky“. Můžete použít i citační manažer, který umí citace vygenerovat automaticky.

Citační manažer, který umí normu ISO 690, je volně dostupný na www.citace.com/CSN-ISO-690. A na citační styl ČSN ISO 690 mrkněte podrobněji na www.citace.com/CSN-ISO-690. To je moc užitečná stránka.

Nerozluční parťáci: odkaz a bibliografický záznam

Samo citování má dvě složky. Odkaz a bibliografický záznam. Odkaz je údaj v textu, který odkazuje na bibliografický záznam. Bibliografický záznam uvádíme v seznamu použité literatury, obvykle na konci práce. Je tedy jasné, že každý odkaz v textu musí mít svého parťáka v seznamu literatury. A naopak.

Patříme k sobě! Odkaz a Bibliografický záznam

Pro vytváření odkazů můžeme podle ČSN ISO 690 použít jeden ze tří způsobů:

  • slovní odkazy v textu (tzv. harvardský systém, typicky Příjmení, rok vydání, číslo strany)
  • číselné odkazy v textu do seznamu literatury za kapitolou nebo prací
  • číselné odkazy na poznámky pod čarou

Bibliografický záznam elektronického článku v různých citačních stylech:

ČSN ISO 690

DHAR, Sandipan, Ramkumar RAMMOORTHY, Samujjala DEB a Deepak PARIKH. Nanotechnology in pediatric dermatology. Indian Journal of Paediatric Dermatology [online]. 2019, 20(4), 290–294 [cit. 2020-05-06]. DOI: 10.4103/ijpd.IJPD_95_17. ISSN 23197250.

APA

Dhar, S., Rammoorthy, R., Deb, S., & Parikh, D. (2019). Nanotechnology in pediatric dermatology. Indian Journal Of Paediatric Dermatology, 20(4), 290-294. https://doi.org/10.4103/ijpd.IJPD_95_17

MLA (7th edition)

Dhar, Sandipan et al. “Nanotechnology in pediatric dermatology”. Indian Journal of Paediatric Dermatology 20.4 (2019): 290–294. 06 May 2020.

Máte pravdu, opsala jsem to. Ale jste první, kdo to fakt četl.

Přímá citace vs. parafráze

Text, který přebíráme, můžeme citovat buď doslovně, tedy přímo, nebo parafrázovat, tedy opsat vlastními slovy. Odkaz i bibliografický záznam musíme samozřejmě uvádět jak u přímé citace, tak u parafráze, aby bylo jasné, které myšlenky jsou naše a které převzaté.

Přímá citace

  • text přebíráme doslovně
  • citovanou část uzavřeme do uvozovek nebo použijeme kurzivu či odsazení

Nepřímá citace neboli parafráze

  • formulujeme vlastními slovy, ale neměníme význam původní myšlenky
  • do uvozovek se neuzavírá

Aby text nebyl samá uvozovka, nepoužívejme příliš mnoho přímých citací. Parafráze jsou vítané. Pohlídejme si ale, abychom nepozměnili význam původní myšlenky. A protože nemáme k dispozici grafické odlišení, dbejme o to víc, aby z textu bylo zřejmé, kdy mluvíme my a kdy parafrázujeme.

Příklady odkazů v textu při použití tzv. Harvardského systému ČSN ISO 690:

Přímá citace (označená uvozovkami)

Výběr vhodných metod vychází z momentálních potřeb a zájmů účastníků vzdělávacího procesu. „Při členění didaktických metod vycházíme z hlavního kritéria, a tím byl didaktický princip vztahu k praxi dospělého účastníka výuky. Z tohoto hlediska je možno metody dělit na teoretické, teoreticko-praktické a praktické.“ (Mužík, 1998, s. 150)

Parafráze jedné věty, ve které je odkaz uveden

Výukové metody můžeme členit dle různých aspektů. V závislosti na vztahu k praxi dospělého účastníka výuky můžeme dělit metody na teoretické, teoreticko-praktické a praktické (Mužík, 2010).

Parafráze celého odstavce

Workshop můžeme charakterizovat jako didaktickou metodu, která navazuje na jinou vzdělávací aktivitu, např. přednášku. Účastníci se věnují konkrétní zvolené problematice, jejíž výstup či řešení bude i nadále působit po ukončení workshopu. (Mužík, 2010)

Pozor na tečku!
Odkaz v závorce u parafráze jedné věty je před interpunkčním znaménkem. Odkaz u parafráze celého odstavce je až za interpunkčním znaménkem.

Parafráze, ve které je autor zmíněn v textu

Mužík (2010) charakterizuje workshop jako didaktickou metodu, která navazuje na jinou vzdělávací aktivitu, jako je například přednáška, při níž se účastníci v uzavřeném kruhu věnují konkrétní zvolené problematice, jejíž výstup či řešení bude i nadále působit po ukončení tohoto setkání. S touto charakteristikou workshopu souhlasím.

Už jsem měl málo času, tak jsem ten článek nestihl ocitovat.